O mně

Jsem Igor Majerčík. Většinu profesního života jsem strávil v IT. Začínal jsem na technické podpoře, později jsem pracoval jako vývojář, věnoval se softwarové architektuře a vedl vývojářské týmy.

Dnes se věnuju mentoringu zkušených softwarových vývojářů, kteří chtějí promyslet svůj další profesní směr a připravit se na role s větší odpovědností.

K téhle práci jsem se nedostal jedním velkým rozhodnutím. Postupně mi začalo docházet, co mě na předchozích rolích bavilo nejvíc.

Fotografie Igora Majerčíka

Od vývoje k vedení lidí

V CertiConu jsem se podílel na vývoji frameworku pro doménově specifický programovací jazyk a později jsem kolem projektu pomáhal budovat tým. Bavilo mě řešit složité technické problémy, hledat souvislosti a rozhodovat, jakým směrem se má vývoj ubírat.

Jedna z nejdůležitějších zkušeností ale přišla v BTL. Hlásil jsem se tam na pozici seniorního vývojáře, jenže už během pohovoru se rozhovor stočil k tomu, jak zlepšit spolupráci mezi vývojáři a vedením. Místo běžného povídání o technologiích jsme začali společně hledat, co by mohlo fungovat lépe.

Po nástupu jsem dostal možnost tyhle úvahy převádět do praxe. Začal jsem vidět, jak velký rozdíl dokáže udělat, když obě strany lépe rozumí vzájemným očekáváním. Vývojáři dokážou srozumitelněji vysvětlovat svá rozhodnutí a přebírat větší odpovědnost. Vedení jim zase musí umět naslouchat, vysvětlovat své potřeby a dát jim k té odpovědnosti skutečný prostor.

Nebyla to změna, kterou bych dokázal udělat sám. Fungovala především proto, že lidé na obou stranách chtěli spolupracovat a něco zlepšit. Pro mě to byla jedna z nejdůležitějších profesních zkušeností. Ne kvůli technologiím, ale kvůli lidem.

Proč jsem si vybral mentoring

Technické problémy mě nepřestaly zajímat. Pořád mě baví hledat řešení, přemýšlet nad architekturou a rozebírat složitá rozhodnutí. Postupně jsem ale zjišťoval, že když už mám řešení promyšlené, samotná implementace mě netáhne tolik jako hledání odpovědí společně s dalšími lidmi.

Čím dál větší smysl mi dávaly individuální rozhovory s kolegy. Bavilo mě pomáhat jim přemýšlet nad tím, kam se chtějí profesně posunout, jaké mají možnosti, co jim v tom stojí v cestě a co mohou konkrétně udělat. Nakonec jsem si uvědomil, že právě tomu bych se chtěl věnovat naplno.

Nejdřív jsem hledal další příležitosti ve vedení lidí. Později jsem se dostal ke koučování a začal uvažovat také o vlastní praxi. Při tom jsem si ujasnil, že mi ze všeho nejvíc vyhovuje mentoring.

Rád kladu otázky, naslouchám a pomáhám druhým přemýšlet. Zároveň ale nechci zůstávat jen u otázek. Když je to užitečné, chci přinést i vlastní zkušenost, konkrétní příklad, jiný pohled nebo zpětnou vazbu. Nechci za nikoho rozhodovat, ale pomáhat lidem lépe porozumět jejich situaci, promyslet možnosti a převést vlastní rozhodnutí do kroků, které mohou vyzkoušet v praxi. Právě na tom dnes stavím IM Mentor.

Co mi připomíná, proč to dělám

Cesta od programátora k architektovi

Igi je pro mě od začátku nejen mentor, ale i kamarád. Byl mi velkou oporou na cestě od programátora k architektovi a mnohokrát mi pomohl rozebrat různé kariérní situace, nabídnout pohled zvenčí a dojít k řešením, o kterých jsem byl vždy přesvědčený, že jsou správná. Má velkou sadu soft skillů, o které se rád dělí, a bohaté zkušenosti ze světa programátorů. Igiho bych doporučil každému vývojáři, který ve své kariéře stojí před nejistotami, problémy, obavami nebo pochybnostmi. Anebo si s ním prostě jen skočte na pivo a popovídejte 🙂

Martin Homa, softwarový architekt · bývalý kolega, kterého Igor vedl

Jedním z lidí, se kterými jsem dříve pracoval, je Martin Homa. Byl mým kolegou v době, kdy jsem vedl vývojáře, a podporoval jsem ho na jeho cestě od vývoje směrem k softwarové architektuře. Dnes je Martin softwarový architekt a sám potvrdil, že mu moje tehdejší vedení na té cestě pomohlo.

Když jsme se po čase znovu potkali a povídali si o jeho práci, měl jsem skoro slzy v očích. Ne proto, že bych si chtěl přivlastňovat jeho úspěch. Ten patří především jemu a práci, kterou do svého rozvoje vložil. Ale bylo pro mě nesmírně silné vidět, kam se posunul člověk, kterému jsem kdysi mohl na jeho cestě pomáhat. Právě takové chvíle mi připomínají, proč jsem si mentoring vybral.

A trochu lidsky

Mimo práci mám rád slovní hříčky, hudbu a vaření, obzvlášť když můžu vařit pro někoho dalšího a vidím, že mu chutná. A taky mám rád kočky. Jedna se mnou bydlí a její představa o tom, kdo doma rozhoduje, je poměrně jednoznačná.

Rád poslouchám lidi a zajímá mě, jak přemýšlejí a proč vidí věci právě tak, jak je vidí. Zároveň o sobě vím, že mám někdy tendenci všechno příliš analyzovat. Dokážu se natolik ponořit do přemýšlení, že zapomenu zpomalit a vnímat i to, co zrovna cítím. Učím se proto hledat lepší rovnováhu mezi rozumem a tím ostatním. I díky tomu si stále víc uvědomuju, jak zajímavé je poznávat různé pohledy na svět a způsoby uvažování.

Pokud tě zajímá, jak mentoring se mnou funguje, můžeš se podívat na stránku Mentoring. A jestli chceš probrat, jestli by taková spolupráce dávala smysl i pro tebe, můžeš mi napsat nebo si domluvit úvodní konzultaci.